Vystoupení na Diecézních setkáních mládeže v ČB a HK

Dvě diecézní setkání mládeže 2013 nám přinesla zajímavý zážitek a dobrodružství. V pátek 22. března večer jsme odehráli představení v rekonstruovaném kostele sv. Rodiny u BiGy v Českýc Budějovicích, druhý den krátce po poledni v budově Filharmonie v Hradci Králové. Dohromady asi 600 km, 4 hodiny hraní, dvě hodiny chystání a dvě hodiny balení. 

Ale popořádku. Naše výprava vyrazila v pátek po poledni do Českých Budějovic. Po naskládání aparatury a kulis do obrovského vozíku z Rádia Proglas jsme vyrazili tam, kde by chtěl žít každý. Původně jsme mysleli, že stihneme mši svatou v 17 hodin, ale přijeli jsme v jejím průběhu, tedy alespoň dvě nejrychlejší vozidla. Po mši jsme připravili scénu a čekali na příjezd dalších vozů. Naštěstí Šotek s Fordem tranzitem tu srnku jenom lehce líznul, takže až tak velké zpoždění neměli. Po katechezi jsme přišli na řadu. Kostel nepatřil mezi nejteplejší, ale už jsme v této sezóně hráli ve studenějším prostředí (nebudu jmenovat Oslavany....).

Představení, na kterém jsme podruhé hráli s kapelou, dopadlo dobře. V nových rolích se poprvé představily naše zimní posily, kluci Pokornovi a Petr Fischer. Jejich premiérové výstupy dopadly dobře až skvěle. A také vůbec poprvé viděl naše představení biskup, jednalo se o otce Pavla Posáda.

Po vystoupení pokračoval program adorací, ale my jsme adorovali jídlo při večeři. Kolem půlnoci jsme začali balit scénu a v jednu hodinu v noci jsme vyráželi do Hradce Králové.

Cesta, a teď mluvím za naše auto, dopadla dobře a krátce po čtvrté hodině jsme bušili na dveře Biskupského gymnázia v Hradci. Bylo to vlastně Tour de Bigy, protože náš vůz navštívil v 16 hodinách hned tři biskupská gymnázia. 

Ve třídě, kde jsme přespávali, visela velká mapa cest apoštola pavla, a tak jsme si přes zbytek noci mohli zopakovat některá místa ze scénáře. 

Ráno jsme vstávali kolem sedmé hodiny. Většina z nás šla na snídani, jen řidiči vozidel si zahráli hru Najdi budovu Filharmonie- nakonec se všem podařilo vyzrát na jednosměrky v Hradci. 

Oproti původní domluvě se rozhodlo, že my se budeme chystat až v 11 hodin, tedy v době, kdy jsme měli původně začít hrát. Někteří využili volného času k odpočinku, jiní sledovali pestrý a propracovaný program setkání mládeže s hradeckými biskupy.

V krásném prostředí Filharmonie jsme si nejdříve nechali zatáhnout jednu ze zadních opon, abychom se na pódiu nepoztráceli. Kapela se dostala do orchestřiště, které s námi klesalo níž a níž. Na pořadatelích se začala projevovat nervozita, protože věděli, že o půl třetí musí vyklidit sál Filharmonie, ale my pořád ne a ne začít. Tady musím odbočit a smeknout klobouk před Jarkem Drápalem, protože s ním jsme schopní natahat, vyskládat a nachystat aparaturu během hodiny, v některých případec i v čase polovičním, a tady, ačkoliv se žádná aparatura nestavěla a kabely netahaly, tak jsme zvučili možná výrazně déle, než v jiných případech. na druhou stranu, po celé představení jsme si užívali skvělého zvuku i světel. Mezi sólisty se opatrně zařadil i kytarista Honza, který bravurně zazpíval roli Eutycha a mám takové podezření, že to nebylo naposledy.

Představení dopadlo dobře, publikum velice dobře reagovalo a zaregistrovali jsme největší návštěvu na Tarsanovi za tu dobu, co představení hrajeme. Odhad  se pohybuje kolem 450 diváků. Po bleskurychlé úkloně a ještě bleskurychlejším úklidu jsme se šli naobědvat. 

Nespěchající členové se potom ještě vypravili do Obřího akvária. Po náročném víkendu jsme se chtěli přesvědčit, jestli jsme tak čilí, jako rybičky, ale v čilosti jsme obsadili až čestné druhé místo. Gratulujeme.

A potom nás čekalo posledních 150 km z celého turné. 

Díky, za tuto příležitost, už teď se těšíme na další podobnou příležitost, ale jen co se z toho trošku vyspíme....