Jaro 2013 s Tarsanem

Kalendářní jaro sice začalo ještě před našimi vystoupeními na Diecézních setkáních mládeže v ČB a HK, ale podle počasí to pravé jaro začalo někdy v květnu.

My jsme po více než měsíční odmlce pokračovali představením v Blansku, kde jsme byli vřele přijati a dobře pohoštěni. Vystupovali jsme na tradiční přehlídce divadel, jejímiž jedinými účastníky jsme byli právě my.

O necelý týden později jsme hráli na speciální Noci kostelů ve Velké Bíteši. Speciální v tom, že proběhla o týden dříve než na jiných místech, to proto, aby farníci nebyli vázáni pouze na svůj kostel a mohli se sami někam vypravit. Ve Velké Bíteši jsme hráli nejkratší možnou variantu Tarsana asi na 40 minut. Protož e byl docela nabitý program, museli jsme se bleskurychle nachystat, nazvučit, odehrát, poklonit se a sklidit. Vše se seběhlo tak rychle, že si ani nepamatuji, jestli jsme vůbec hráli, pouze nahrávka při tomto představení to dokazuje.

Během té pravé noci kostelů jsme vystoupili v Hudtopečích u Brna. předpokládané místo hraní na máměstí vzalo za své kvůli deštivému počasí. Znovu jsme tedy hráli v sále pod hustopečským kostelem.

Náměšťfest v Náměšti nad Oslavou byl provázen nejdříve jasným a krásným počasím, posléze bouřkou, která zcela eliminovala hlavní hvězdu festivalu Javory, a po té, co se Javory zalekly bouřky, se nám tak otevřel prostor pro to, abychom se králem festivalu stali my. Nedělní program, který jsme uzavírali, se odehrál v sokolovně, protože farní zahrada byla po předcházející bouřce zablácená. Naše představení začalo s drobným zpožděním, protože dva zvukaři zkoušeli sladit dvě různé aparatury. Nicméně, diváci vytrvali a byli odměněni dobře odehraným představením.

Hradec Králové podruhé. před třemi měsíci jsme v Hradci vystoupili na setkání mládeže, po třech dalších měsících jsme ovšem byli zralí na Diecézní setkání seniorů. Před slušně naplněným sálem v Novém Adalbertinu jsme odehráli zkrácenou verzi Tarsana, která byla asi o polovinu kratší a o polovinu méně obsazená. O den později jsme vystoupili v Trnavě u Třebíče na farním dni. Je pravda, že v Hradci o den dříve jsme měli výrazně méně herců, ale výrazně více diváků.

Sezónu jsme zakončili ve Zbýšově u Čáslavi v neděli 30. června. hráli jsme po mši svaté, a na mši na 9.30 jsme museli vstávat už kolem páté hodiny ráno, protože bylo potřeba vše nachystat ještě před bohoslužbou. Dovolte mi citovat jeden ohlas: "Dobrý den.Chci Vám poděkovat za představení Tarsan ve Zbýšově v Čechách. Děkuji za krásu, radost, a zamyšlení, které jste nám přinesli. Chci ocenit především výkon a nasazení Tomáše (sv. Pavla), kterému pravděpodobně nebylo zdravotně právě nejlépe. A při jeho věrohodném pádu z dlážděných schodů při setkání s Ježíšem mi opravdu zatrnulo, zda skutečně neomdlel.Je radostí i poselstvím, jak zapojujete do své práce malé děti. Děkuji všem hercům, hudebníkům, technikům a převážně panu Strašákovi za jejich dílo.Na závěr budu „citovat“ slova starší paní vycházející po představení z kostela, která se slzami v očích pravila: člověku se až chce říct - to byl zázrak.Přeji všem mnoho sil do další práce. Markéta"

No není to krásné zakončení článku o činnosti Spojených farností na jaře 2013?

Hezké prázdniny!