Tarsan na Celostátním setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou

Srpen byl už dvě hodiny ve své druhé polovině a my jsme začínali pod rozpáleným sluncem hrát Tarsana na Farských humnech ve Žďáru nad Sázavou. Jsme vděčni všem, kteří se přišli podívat na naše vystoupení a zcela záměrně pominuli další hvězdy, které v tu dobu ve Žďáru vystupovali.

Před vystoupením pokřikovala Minika na diváky, že černé oblečení je na sluníčku lepší, ale ten lehký úpal, který pak měla, vypovídal o něčem jiném. 

Zorganizovat na sedm akcí současně je docela náročné, a tak není divu, že vznikaly drobné problémy, například slunečník a stůl pro zvukaře se sháněl docela dlouho, ale nakonec se sehnal. I ten stůl byl rozkládací. Pravda, když se rozložil, chyběla prostřední část, ale člověk nemůže na všem hledat mouchy.

Vystoupení trochu poznamenal epileptický záchvat jednoho pána, který procházel kolem a následný zásah záchranky. Ale nás to nerozházelo a zvesela jsme ve třicetistupňovém vedru pokračovali.

Dík patrí i Jendovi Lukešovi s Magdou, kteří se starali o náš blahobyt. Dík patří i Hance, která zaskočila do role Barnabáše. Za to jí spolubydlící v internátě, kde jsme bydleli, v následujících dnech uctivě zdravili a říkali, jaká je hvězda.